Jelikož si na Nový Zéland dorazili na měsíc odpočinout rodiče od Marťi, a jelikož jim Marťa sehnala dodávku
/bydlik na cestování po jižním ostrově, museli nejprve dorazit do Queenstownu. To však nebylo až tak jednoduché a po nechtěném strávení noci v Aucklandu přistáli ve čtvrtek na letišti v Qnu, unavení, ale štastní. Ubytovali se kde jinde než v hotelu Heritage :) a strávili tu s námi ještě celý pátek. Ten jsme se po kratším rozhodování rozhodli strávit raftingem. Marťa zařidila poloviční cenu a tak už po druhé jsme se vydali na cestu Skipper caňonem, aby jsme se vydali po proudu řeky dolů od místa kde začíná skipper jet boat až do místa kde pro změnu začíná známý shotover jet. Prostě tady dokáží využít vše na sto procent. Mezi těmito dvěmi jet aktivitami na nás čekalo 17 km řeky, několik peřejí prý i stupně 5. Hmm nevím na divoké vodě jsem nikdy nebyl a tak to pro mě stejně jako pro některé členy naší posádky byla nová zkušenost. Sešli jsme se myslím dobře. Ná
s čtyři doplňovali ještě dva kanaďani, jeden němec a celé se to snažil uřídit angličan. Vkutku mezinárodní posádka, ale tak je to asi vždycky. Neoprény máme na sobě, vesty a helmy taky a tak po nezbytné instruktáži co a jak vyrážíme na vodu. Nejprve se naučit povely, trošku si to zažít. Chvíli to trvá, ale řeka nám dává šanci. To nejzajímavější a nejtěžší je až v druhé části. Spolu s námi jede ještě dalších sedm lodí a tak jelikož jsme snad nejeli nikdy první vidíme ostatní, jak se s peřejemi někdy docela trápí. My to ale zvládame s přehledem, guide nás chválí a rozhodně s náma asi nemá takovou praci jako jiní průvodci. Přiznávám, že jsem čekal trošku více vzrušení ale i tak hlavně s odstupem času to nebyl špatný zážitek a myslím že jsme si to všichni užili. N
ěkteré peřeje jsou opravdu masivní, projížděli jsme pod canyon swingem a tunelem který tu vyhloubili kvůli dolování zlata. Pozůstatky po zlatokopectví jsou tu opravdu všude a tak snad hlavní věc co do vás celou cestu cpou je, aby jste při případném nedobrovolném opuštění raftu nesnažili stoupat, neboť v řece se válí spousta železných trubek a jiného haraburdí. Na konci cesty nám ještě zbývá naložit raft na vozík vysvléci se z neoprénu. Dát si trošku čaje a sušenku zdarma a hurá domů. Marcela s Lubošem se další den vydávají na cestu a tak ještě jdeme na večeři do rybárny. Já si dávám ústřice a povím vám, nikdy více. I hlemýžďi mě chutnaly více, nehledě na třeba žabí stehýnka. Ale asi to bude tím, že jsme pevninský národ. Japoncům a kiwíkům to prý chutná :)
/bydlik na cestování po jižním ostrově, museli nejprve dorazit do Queenstownu. To však nebylo až tak jednoduché a po nechtěném strávení noci v Aucklandu přistáli ve čtvrtek na letišti v Qnu, unavení, ale štastní. Ubytovali se kde jinde než v hotelu Heritage :) a strávili tu s námi ještě celý pátek. Ten jsme se po kratším rozhodování rozhodli strávit raftingem. Marťa zařidila poloviční cenu a tak už po druhé jsme se vydali na cestu Skipper caňonem, aby jsme se vydali po proudu řeky dolů od místa kde začíná skipper jet boat až do místa kde pro změnu začíná známý shotover jet. Prostě tady dokáží využít vše na sto procent. Mezi těmito dvěmi jet aktivitami na nás čekalo 17 km řeky, několik peřejí prý i stupně 5. Hmm nevím na divoké vodě jsem nikdy nebyl a tak to pro mě stejně jako pro některé členy naší posádky byla nová zkušenost. Sešli jsme se myslím dobře. Ná
s čtyři doplňovali ještě dva kanaďani, jeden němec a celé se to snažil uřídit angličan. Vkutku mezinárodní posádka, ale tak je to asi vždycky. Neoprény máme na sobě, vesty a helmy taky a tak po nezbytné instruktáži co a jak vyrážíme na vodu. Nejprve se naučit povely, trošku si to zažít. Chvíli to trvá, ale řeka nám dává šanci. To nejzajímavější a nejtěžší je až v druhé části. Spolu s námi jede ještě dalších sedm lodí a tak jelikož jsme snad nejeli nikdy první vidíme ostatní, jak se s peřejemi někdy docela trápí. My to ale zvládame s přehledem, guide nás chválí a rozhodně s náma asi nemá takovou praci jako jiní průvodci. Přiznávám, že jsem čekal trošku více vzrušení ale i tak hlavně s odstupem času to nebyl špatný zážitek a myslím že jsme si to všichni užili. N
ěkteré peřeje jsou opravdu masivní, projížděli jsme pod canyon swingem a tunelem který tu vyhloubili kvůli dolování zlata. Pozůstatky po zlatokopectví jsou tu opravdu všude a tak snad hlavní věc co do vás celou cestu cpou je, aby jste při případném nedobrovolném opuštění raftu nesnažili stoupat, neboť v řece se válí spousta železných trubek a jiného haraburdí. Na konci cesty nám ještě zbývá naložit raft na vozík vysvléci se z neoprénu. Dát si trošku čaje a sušenku zdarma a hurá domů. Marcela s Lubošem se další den vydávají na cestu a tak ještě jdeme na večeři do rybárny. Já si dávám ústřice a povím vám, nikdy více. I hlemýžďi mě chutnaly více, nehledě na třeba žabí stehýnka. Ale asi to bude tím, že jsme pevninský národ. Japoncům a kiwíkům to prý chutná :)
5 komentářů:
Teda ten kaňon rozhodně nevypadá, že by nesplnil jakékoli očekávání hrůzy. Asi je to jen předramatizovanou fotkou :-) Ty železný trubky taky dobrý.
Jestli ty nebudeš mít posunutej práh vnímání nebezpečí :-)
Já jela raft jednou v Nepálu a tam nám před jedinou doopravdy těžkou peřejí (prej taky za pět) průvodce zakázal jakkoli stínovat ovládání raftu, že je to fakt nebezpečný a tak ať se radši pořádně držíme člunu, že to zvládne sám :-)
my jsme se taky museli držet a sednout si dovnitř raftu :) no treba na kajaku to musí být maso, ale raft je takový malý tank, ale samozřejmě potopit se dá všechno i Titanic :)
Teda rafty paradni, trochu Ti zavidim zacatecnicky pocit nedostatku adrenalinu:-)ja uz si k vode vybudovala respekt...prerustajici temer ve fobii z pereji nad ww4. Nechali vas predtim proplout si ty ww5 pereje na vestach?:-) nebo kvuli tem trubkam jste to meli temer "suchou nohou"?
Obcas se to delava, aby byla posadka poslusna:-)
Jinak dodatecne preju vse nejlepsi do Cinskeho Noveho roku Buvola!
Ahoj do Shangaje, asi máš pravdu v tom že to je asi jen začátečnický pocit :) a nechali nás to projít suchou nohou, takže to asi taky udělalo své. Děkujeme za přání a brzy nové budou nové příspěvky, tak nezapoměň sledovat blog :)
Okomentovat