Pro všechny nedočkavé, konečně nový příspěvek o tom jak se máme a co vlastně děláme. To nejdůležitější na začátek, už tři dny bydlíme. Místo abych vám vysvětloval jak to tu vypadá, nějak to později pěkně nafotím. Sdílíme společné prostory ještě s jedním angličanem Stevem. Je to mladý kluk, docela pořádný a spořádaný, takže pohoda. Máme pro sebe jednu místnost s dvoupostelí a vestavěnou skříní. Za týden by jsme měli platit kolem 220 NZD. Do města je to odsud asi 20 minut chůze, ale hlavně to máme asi pět minut do práce. A to je další důležitá věc. Nakonec jsme zakotvili v hotelu Heritage, já budu dělat housekeepera (12,5 NZD na hodinu) a Marťa už pilně pracuje (14 NZD na hodinu). Jejím úkolem je starat se o hosty od začátku pobytu až do konce. Což zahrnuje uvedení hosta na pokoj, pokud hostovy něco nefunguje nebo něco postrádá, tak zjednat nápravu. Zatím měla Marťa službu od dvou hodin do jedenácti do večera, ale také jí čeká ranní vstávání a to když bude začínat od půl sedmé. To já na tom budu podstatně lépe nástup mám v půl desáté a dělá se jak je potřeba. Takže můžu končit ve tři ale taky i později. Uvidíme, jak to půjde, Marťa by třeba později šla dělat jinam. Přeci jenom to není její vysněný job. Hlavní je že už přestaneme jenom utrácet a že je tu za co. Dokud jsme neměli práci a bydlení strávili jsme ještě nějaký den na cestách. A světe div se, pořídili jsme si krásně udělaného lezeckého průvodce kolem Queenstownu, hned poté lano (české). expresky, já i sedák a vyrazili na skály. Už jsme byli lézt dvakrát a je vypadá to, že to není tak špatné jak jsme si dlouhou dobu myslel :). Zatím jsme vyzkoušeli pár lehčích cest, já lezu na prvním, a tak se občas docela bojím. Padat se mě moc nechce :) i když mě Marťa důsledně jistí. Abych měl nějakou kompenzaci :), koupil jsem si sjezďáka od Iron Horsu a včera poprvé jsme se byl svézt. Až na kopci jsme zjistil, že mám prohozené brzdy, ale jelikož jsem stejně jel strašně pomalu, vůbec to nevadilo. Je znát, že jsem na kole dlouho nebyl, a taky kolo je trošku jiné než na co jsem byl zvyklý. Ještě musím pořídit chrániče a pak se do toho pustím. Na posledně zmiňované dirty to mám kolem 10 minut, kousek nad nimi začíná jedna z DH tratí plná klopenek a skoků. A další možnosti na ježdění jsou kolem Q. Přes léto tu funguje park s lanovkou na Coronet Peaku. Jinak pomalu se tady otepluje, je znát že jsme na jihu, myslím že touhle dobou v Aucklandu už je úplné jaro, tady se před dvěma týdny přestalo lyžovat. Přes den už je to na kraťasy, ale v noci je pořád zima. Tak to je zatím vše, myslíme na vás, nestrádáme, jsme zdraví, mladí a krásní :) takže se o nás rozhodně nemusíte bát. Všechny pozdravujeme a jen co rozchodíme internet, tak se budem určitě ozývat častěji.
Před domem, pohled dolu na jezero Wakatipu.
Náš domov na příštích devět měsíců, my máme vchod dole.
Obývák plus kuchyně.
Chodba, vlevo koupelna a záchod, rovně pokoj Steva a vpravo náš.
Není moc velký, ale vejdeme se, vlevo vestavěná skřín.
Dvoupostel a kousek prostoru na notebook, zatím bez stolku.
Kdo chce jezdit na kole potřebuje mapu okolí.
A kolo. Může to být tenhle Iron Horse Sunday Expert.
A kdo chce lézt, potřebuje průvodce a pravděpodobně si koupí i časopis s příznačným názvem.
